Zásnubní prsten: tradice a jak ho vybrat

Zásnubní prsten je jeden z mála šperků, který se kupuje jednou za život. O to víc lidí u něj tápe — od výběru kamene po to, kolik se sluší utratit.

Odkud se tradice vzala

Zásnubní prsteny dávali muži ženám už ve starověkém Egyptě. Šlo o kovový proužek spojený do kruhu, který symbolizoval nekonečnost.

Ve starém Římě ženy dostávaly k prstenu ještě malý klíček, který je měl ochraňovat. Nevěsty tam navíc dostávaly prsteny dva — zlatý na veřejnost a druhý, kamenný, domů.

Jaký kámen a jaký kov

Prsten může být zlatý, stříbrný nebo z chirurgické oceli. Nejčastěji si ale ženy přejí prsten s briliantem.

Má to praktický důvod: briliant se nepoškrábe, nezničí a věkem neztrácí hodnotu. Takový prsten se pak v rodině dědí po generace.

Neplatí, že prsten s briliantem je nedostupný — záleží hlavně na velikosti kamene. Menší briliant udělá stejnou službu jako velký a rozdíl v ceně je zásadní.

Proč zvážit prsten z bazaru

Zásnubní prsten se nosí denně desítky let, takže na něm záleží kvalita, ne to, jestli byl koupený jako nový. Bazarový prsten se stejnou ryzostí a stejným kamenem vyjde podstatně levněji.

Ušetřené peníze se dají použít na svatbu — nebo na větší kámen za stejné peníze.

V naší kultuře není zvykem, aby prsten dostal i muž. Může ale dostat něco, co nosí stále u sebe, třeba hodinky nebo řetízek.